Navigace

Obsah

Reportáž Radiožurnálu ze série Když jde o vteřiny zde...

Audioreportáž ke stažení zde...

Videoreportáž ke stažení zde...

 

Na Lipně zachraňují životy dobrovolníci

Stejně jako na horách se na Lipně mění počasí během pár minut. Mnoho turistů pak může na největší vodní ploše v Česku překvapit třeba prudký vítr. Nejen v takových případech do akce vyráží vodní záchranáři. I když jsou všichni z nich dobrovolníci, jsou řádnou součástí Integrovaného záchranného systému. Pomáhají nejen lidem ve vodě, ale také turistům v nouzi na břehu.

„Vodní záchranná služba Dolní Vltavice, prosím,“ říká do telefonu na základně vodních záchranářů Petr Michalík a ihned začíná vyřizovat tísňový hovor. Už za pár vteřin křičí na své kolegy, že mají výjezd. Všichni záchranáři tvoří sehraný tým, rychle berou potřebné vybavení včetně lékárny a vysílaček, vybíhají ven, a po molu následně spěchají k záchranářskému člunu.

„Dostaneme výzvu od operačního střediska. Odesíláme nějakou zpětnou vazbu a už běžíme, protože máme v záznamech, jaká lokalita to je, o co se jedná. Jestli se jedná o technickou nebo záchrannou pomoc lidem v nouzi. A běžíme samozřejmě sem na člun, který už máme předem připravený. Také máme připravené věci a do dvou minut jsme na vodě,“ popisuje Petr Machalík. Tady na Lipně slouží 20 let. Musí být ve velmi dobré fyzické kondici a zvládat poskytnout první pomoc. Samozřejmostí je skvělé plavání, a také potápěčská průprava. Připravený je totiž vyrazit na jakýkoliv typ zásahu: „Nikdy nevíte, do čeho přesně jdete. Je to taková sázka do loterie, nevíte, co se stalo. Máte nějaké prvotní informace, s kterými pracujete, ale když přijedete k tomu skutečnému zásahu, tak věci jsou trošku jinak a musíte podle toho pracovat. Částečně improvizujete, částečně děláte tak, jak jste naučený. Čím dřív jste u zásahu, tím dřív poskytnete první pomoc.“

 

Členové vodní záchranné služby Českého červeného kříže se díky několika člunům, které můžou jet až rychlostí 80 kilometrů v hodině, dokáží pohybovat prakticky po celém Lipně. K některým zásahům musí ujet i přes 10 kilometrů. Pravidelně pomáhají nejen plavcům, ale i lidem na ostatních lodích nebo třeba i rybářům na břehu, říká šéf zdejších vodních záchranářů Milan Bukáček: „Nejvíc těch problémů tvoří zásahy k rybářům a vůbec k plachtám obecně, ať jsou to kajtaři nebo to jsou malé a velké plachetnice. A poslední dobou i mořské kajaky, nebo i jiná plavidla, jako veslice a další.“

Vůbec nejnebezpečnější jsou podle Milana Bukáčka situace, kdy se na Lipně mění počasí. To může nastat i dost rychle, stejně jako třeba vysoko v horách: „Doslova, opravdu. Máte volej, vítr téměř dva metry za sekundu. Foukne vám tady, přijde vám to od západu od Plechýho a od Smrčiny a máte tady vítr, který je třeba 50 kilometrů v hodině. Téměř okamžitě. Nejdůležitější u toho zásahu na vodě je rychlost. Protože člověk, byť má třeba na sobě vestu, je vybaven nějakým izolačním oblekem, tak v příliš studené vodě může dopadnout špatně.“

Milan Bukáček je členem vodní záchranné služby od roku 1993. Za tu dobu mu v paměti utkvěla celá řada zásahů. Vzpomíná například na záchranu čtyř malých dětí, které se samy vydaly na vodu v pramici a překvapila je silná bouřka: „Vyrazili jsme pro ně. Vyjížděli jsme do prostředí, kde kolem nás šlehaly blesky. Podařilo se nám je přivést a předat mamince, která od nás dostala velký céres. Vysvětlili jsme ji, že to mohlo skončit tragicky. Stačilo hodně málo a děti byly utonulé.“

Vodní záchranáři na Lipně slouží každoročně nepřetržitě o letních prázdninách, v září pak většinou o víkendech. Všichni členové jsou dobrovolníci, a aby vůbec mohli být ve službě, musí si často vzít dovolenou. „Stojí to za to. Pomoci člověkovi v nouzi a láska k vodě je asi to hlavní, co nás motivuje,“ dodává šéf zdejších vodních záchranářů Milan Bukáček. Podle něj tady můžou turisté řadě problémů předejít. Stačí třeba na mobilu sledovat předpověď počasí a při plavbě mít dobré vybavení – základem je záchranná vesta.

Stránka

 

 

 

 

 

 

 

 

 


Stránka